
článek vznikl na základě video semináře: Zaměstnávání cizinců bez rizika – povinnosti, mzdy a hlášení, Lektorka: Kateřina Porubanová | celý video seminář zde | ukázka video semináře na konci článku |
Přijmout zahraničního zaměstnance neznamená jen podepsat pracovní smlouvu. Ještě před prvním pracovním dnem je potřeba zjistit, v jakém režimu může konkrétní člověk v České republice pracovat, zda má potřebná oprávnění a zda byly splněny oznamovací povinnosti.
Právě chyby před nástupem mohou mít později podstatně vážnější důsledky než chyba ve mzdovém výpočtu.
První otázka nemá znít pouze: „Je to cizinec?“
Rozhodující je především jeho právní postavení.
Občané EU, EHP a Švýcarska mají volný přístup na český trh práce a pracovní povolení nepotřebují. U občanů třetích zemí je situace složitější. Někteří mají rovněž volný vstup na trh práce, u jiných je potřeba zaměstnanecká karta, modrá karta, povolení k zaměstnání nebo jiné příslušné oprávnění.
Proto není bezpečné vytvořit jeden univerzální „checklist pro cizince“ a používat jej bez ohledu na konkrétní situaci.
U občanů třetích zemí je důležité oddělit dvě otázky:
Má člověk oprávnění pobývat v České republice? a Má oprávnění vykonávat právě toto zaměstnání?
MPSV uvádí, že u cizince bez volného přístupu na trh práce musí zaměstnavatel ověřit odpovídající pracovní oprávnění. Může jít například o zaměstnaneckou kartu, modrou kartu, kartu vnitropodnikově převedeného zaměstnance nebo kombinaci povolení k zaměstnání a pobytového oprávnění.
Nestačí tedy pouze zkontrolovat cestovní pas a platnost pobytu.
Další riziko vzniká tehdy, když má zaměstnanec sice potřebné oprávnění, ale zaměstnavatel předpokládá, že jej může automaticky použít na jakoukoliv pracovní pozici.
U některých režimů je pracovní oprávnění propojeno s konkrétním zaměstnáním, zaměstnavatelem nebo pracovním místem.
MPSV zároveň stanoví pro některé zaměstnance ze třetích zemí povinnost předem oznámit volné pracovní místo Úřadu práce a v případě zaměstnaneckých či modrých karet jej zařadit do příslušné evidence.
Proto je potřeba před nástupem zkontrolovat nejen doklad zaměstnance, ale také soulad skutečné pracovní pozice s režimem, na jehož základě bude pracovat.
Od 1. dubna 2026 se informační povinnost při zaměstnávání cizích státních příslušníků plní prostřednictvím systému JMHZ, konkrétně procesem Registrace zaměstnance – REGZEC.
U zahraničního zaměstnance musí být registrace provedena nejpozději před okamžikem nástupu k výkonu práce. Standardně ji lze provést nejdříve osm dní před předpokládaným nástupem.
Prakticky tedy není bezpečné nastavit proces takto: „Zaměstnanec ráno nastoupí a personalistka jej během dne přihlásí.“
Nejdříve musí být splněna registrační povinnost a teprve potom má zaměstnanec začít pracovat.
Podrobně jsme změny v hlášení popsali v článku JMHZ a zaměstnávání cizinců.
Zaměstnavatel má také povinnost vést evidenci zaměstnaných cizinců a uchovávat příslušné dokumenty.
MPSV například uvádí povinnost uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu po dobu zaměstnání a následně ještě tři roky po jeho skončení.
To znamená, že správný nástup není pouze o jednom hlášení. Je potřeba vytvořit také doložitelnou personální dokumentaci.
Nejste si jisti, zda zaměstnanec potřebuje pracovní oprávnění? Podívejte se na rozdíly mezi občanem EU a zaměstnancem ze třetí země.
Před prvním pracovním dnem si proto ověřte:
Zaměstnávání cizinců je oblast, kde se pracovněprávní, pobytové, mzdové a daňové povinnosti vzájemně prolínají. Proto je výhodnější vyřešit celý proces před nástupem než následně napravovat jednotlivé chyby.
Podrobně jednotlivé režimy, pracovní oprávnění, pojištění, hlášení i zdanění rozebírá video seminář Zaměstnávání cizinců bez rizika – povinnosti, mzdy a hlášení