JMHZ a zaměstnávání cizinců: jak se od 1. 4. 2026 hlásí nástup, změny a skončení
článek vznikl na základě video semináře: Zaměstnávání cizinců bez rizika – povinnosti, mzdy a hlášení, Lektorka: Kateřina Porubanová | celý video seminář zde | ukázka video semináře na konci článku |
Od 1. dubna 2026 se změnil způsob, kterým zaměstnavatelé plní informační povinnost při zaměstnávání cizinců.
Dřívější informační karty a sdělení nahradilo Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele – JMHZ. Pro nástup zahraničního zaměstnance je klíčový proces Registrace zaměstnance – REGZEC.
Samotné hlášení je jen jedním krokem. Podívejte se také, co zkontrolovat před nástupem cizince.
A právě zde může vzniknout první nedorozumění.
REGZEC není měsíční hlášení nástupu
Přestože je systém označen jako JMHZ, registrace zahraničního zaměstnance se neprovádí až na konci měsíce.
Naopak.
Zahraniční zaměstnanec musí být prostřednictvím REGZEC registrován ještě před okamžikem, kdy začne vykonávat práci. Registraci lze standardně provést nejdříve osm dní před plánovaným nástupem.
Právě tento rozdíl je prakticky velmi důležitý.
Staré informační karty už nestačí
Od 1. dubna 2026 nahradil REGZEC dosavadní informační karty a sdělení podle § 87 zákona o zaměstnanosti.
MPSV výslovně upozorňuje, že původní způsoby hlášení už pro tuto povinnost nelze používat. Nestačí tedy poslat původní formulář e-mailem nebo datovou schránkou příslušnému pracovišti Úřadu práce.
Registrace probíhá elektronicky v systému JMHZ.
Jak lze REGZEC podat
MPSV uvádí tři základní možnosti:
- formulář na ePortálu ČSSZ,
- XML soubor prostřednictvím ePortálu ČSSZ nebo datové schránky,
- přímé napojení mzdového či personálního systému přes API.
Pro menší zaměstnavatele může být nejjednodušší ePortál. U firem s větším počtem zaměstnanců bude důležitá správná komunikace mezi personálním a mzdovým softwarem.
Pro cizince platí přísnější rozsah údajů před nástupem
Od 1. července 2026 se princip registrace před nástupem vztahuje také na české zaměstnance.
U zahraničních zaměstnanců ale zůstává důležitý rozdíl: potřebné údaje musí být před nástupem nahlášeny v plném požadovaném rozsahu. U českého zaměstnance lze využít tzv. předregistraci a některé údaje doplnit následně.
To klade větší nároky na přípravu nástupu cizince.
Personalista nebo mzdová účetní musí mít potřebné údaje k dispozici ještě před prvním výkonem práce.
REGZEC nekončí nástupem zaměstnance
Systém slouží také pro další životní situace zaměstnance.
MPSV používá samostatné akce například pro: nástup, změnu údajů a skončení zaměstnání.
Zaměstnavatel proto musí zajistit, aby se informace o změně pracovního vztahu dostala včas k osobě, která REGZEC zpracovává.
Typickým rizikem je například situace, kdy personální oddělení změnu zná, ale mzdová účetní, která provádí hlášení, se o ní dozví až o několik týdnů později.
Pozor také na vyslané pracovníky
U zahraničních zaměstnavatelů a vyslaných pracovníků může být režim ještě složitější.
Podle konkrétní situace může vzniknout povinnost hlášení:
- pouze prostřednictvím portálu SÚIP,
- současně přes SÚIP i REGZEC,
- nebo pouze prostřednictvím JMHZ.
Rozhoduje mimo jiné stát, ze kterého je pracovník vyslán, a skutečnost, zda v České republice vzniká daňová nebo pojistná povinnost.
Tady už jednoduché pravidlo „všechno posíláme přes JMHZ“ nestačí.
Co nastavit uvnitř firmy
Největším rizikem JMHZ není samotný formulář. Je jím tok informací uvnitř firmy.
Personalista musí vědět, že cizinec nastupuje. Mzdová účetní musí dostat potřebné údaje. Osoba odpovědná za REGZEC musí stihnout registraci před výkonem práce.
Pokud jeden článek tohoto řetězce selže, zaměstnanec může začít pracovat dříve, než byl řádně nahlášen.
Proto je vhodné vytvořit jednoduché interní pravidlo:
Bez potvrzení úspěšné registrace zahraniční zaměstnanec práci nezahájí.
Podrobnější souvislosti JMHZ, pracovních oprávnění, změn zaměstnání a dalších povinností jsou součástí video semináře Zaměstnávání cizinců bez rizika – povinnosti, mzdy a hlášení,