Ručení za nezaplacenou daň: Zásadní změny v novele ZDPH 2025

článek vznikl na základě video semináře: Zákon o DPH novela 2025, ručení za nezaplacenou daň (§109 – 109ab), Lektorka: Ing. Jana Ledvinková | celý video seminář zde | ukázka video semináře na konci článku |

Institut ručení za nezaplacenou daň prošel v novele zákona o DPH účinné od 1.1.2025 významnými změnami, které rozšiřují okruh situací, kdy se plátce může stát ručitelem za daň nezaplacenou jiným plátcem. Pro účetní a daňové poradce je důležité tyto změny znát a implementovat preventivní opatření do firemních procesů.

Rozšíření institutu ručení dle § 109 ZDPH

Novela významně rozšiřuje případy, kdy příjemce zdanitelného plnění ručí za daň nezaplacenou poskytovatelem. K dosavadním případům ručení přibyly následující situace:

1. Ručení při úhradě virtuálními aktivy

Nově zavedený § 109 odst. 2 písm. d) ZDPH stanoví, že příjemce plnění ručí za nezaplacenou daň, pokud poskytl úplatu za zdanitelné plnění zcela nebo zčásti virtuálním aktivem. Virtuálním aktivem se podle § 2 odst. 1 písm. h) zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, rozumí elektronicky uchovatelná či převoditelná jednotka, která je způsobilá plnit platební, směnnou nebo investiční funkci, bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta. Typicky jde o kryptoměny jako Bitcoin, Ethereum a další.

Praktický dopad: Pokud firma uhradí fakturu od dodavatele jakoukoliv kryptoměnou (byť jen částečně), automaticky se stává ručitelem za DPH, kterou je dodavatel povinen odvést.

2. Ručení při platbě na nezveřejněný účet

Zpřísněno bylo také ustanovení § 109 odst. 2 písm. c) ZDPH. Příjemce plnění ručí za nezaplacenou daň, pokud poskytl úplatu na jiný než zveřejněný účet, a to bez ohledu na výši úplaty. Dosavadní limit 540 000 Kč byl zrušen.

Praktický dopad: I drobná platba na nezveřejněný účet dodavatele zakládá ručení za celou výši DPH z tohoto plnění.

3. Ručení u přeshraničních transakcí

Novela zavádí v § 109 odst. 4 ZDPH ručení také pro případy, kdy plátce pořídí zboží z jiného členského státu a následně je dodá v rámci tuzemského plnění jinému plátci. Pokud plátce neodvede daň z tohoto následného dodání, může správce daně požadovat daň po odběrateli, pokud:

• Odběratel v okamžiku uskutečnění plnění věděl nebo mohl vědět, že daň nebude úmyslně zaplacena
• Dodavatel se úmyslně dostal nebo dostane do situace, kdy nemůže daň zaplatit
• Došlo ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody

Praktický dopad: Zvýšené riziko u obchodování s novými nebo neprověřenými dodavateli, kteří nakupují zboží v jiných členských státech EU.

Nespolehlivý plátce a nespolehlivá osoba

Novela přinesla také změny v institutu nespolehlivého plátce a nespolehlivé osoby:

1. Rozšíření definice nespolehlivého plátce

Správce daně může nově rozhodnout o nespolehlivosti plátce i v případě, kdy plátce opakovaně nepodá kontrolní hlášení ani v náhradní lhůtě stanovené správcem daně. Tato změna reaguje na případy, kdy plátci dlouhodobě ignorují své povinnosti související s kontrolním hlášením.

2. Nové podmínky pro zrušení statusu nespolehlivého plátce

Plátce může požádat o zrušení statusu nespolehlivého plátce nejdříve po uplynutí 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí, kterým správce daně rozhodl, že plátce je nespolehlivým plátcem. Správce daně žádosti vyhoví, pokud plátce po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni podání žádosti závažným způsobem neporušuje své povinnosti vztahující se ke správě daně.

3. Přenos statusu nespolehlivosti

Významnou změnou je také úprava § 106aa odst. 4 ZDPH, který nově stanoví, že status nespolehlivého plátce nebo nespolehlivé osoby se přenáší na právního nástupce, který je plátcem nebo osobou povinnou k dani. Toto opatření má zabránit účelovým přeměnám společností.

Praktický dopad: Při akvizicích a fúzích je nutné důkladně prověřit, zda přebíraný subjekt nemá status nespolehlivé osoby nebo plátce.

Procesní postup při ručení za nezaplacenou daň

1. Výzva k úhradě nedoplatku ručitelem

Pokud správce daně zjistí, že poskytovatel zdanitelného plnění neuhradil daň ve stanovené lhůtě a existují důvody pro ručení, vydá výzvu k úhradě nedoplatku ručitelem. Výzva musí obsahovat:

• Identifikaci nedoplatku, za který ručitel ručí
• Stanovenou lhůtu k úhradě
• Způsob úhrady nedoplatku

2. Obrana proti ručitelské výzvě

Ručitel může proti výzvě podat odvolání ve lhůtě 30 dnů od doručení. V odvolání lze namítat:

• Neexistenci zákonných důvodů pro ručení
• Nesprávnou výši nedoplatku
• Procesní pochybení správce daně

Důležité: Podání odvolání nemá odkladný účinek, tj. ručitel musí daň uhradit i přes podané odvolání, pokud správce daně nerozhodne o odkladném účinku.

3. Úhrada daně ručitelem

Ručitel může uhradit daň několika způsoby:

• Na základě výzvy správce daně
• Dobrovolně před vydáním výzvy (§ 171 odst. 3 daňového řádu)
• Zajištěním úhrady daně poskytovatelem plnění

Praktická poznámka: Pokud ručitel uhradí daň za poskytovatele plnění, má vůči němu regresní nárok, který může vymáhat občanskoprávní cestou.

Preventivní opatření pro minimalizaci rizika ručení

1. Důsledné ověřování obchodních partnerů

Pro minimalizaci rizika ručení je klíčové důsledné ověřování obchodních partnerů:

• Registr plátců DPH – kontrola, zda je dodavatel registrovaným plátcem
• Zveřejněné bankovní účty – platby pouze na účty zveřejněné v registru plátců
• Status nespolehlivého plátce – pravidelná kontrola, zda dodavatel není označen jako nespolehlivý
• Finanční situace dodavatele – monitoring ekonomické stability a platební morálky

2. Úprava smluvních vztahů

Doporučujeme implementovat do smluv s dodavateli následující ustanovení:

• Povinnost dodavatele informovat o změně bankovních účtů
• Právo odběratele ověřit si úhradu DPH dodavatelem
• Možnost pozastavit úhradu části odpovídající DPH v případě pochybností
• Smluvní sankce pro případ, že dodavatel způsobí ručení odběratele

3. Nastavení interních procesů

Pro účetní oddělení je vhodné zavést následující kontrolní mechanismy:

• Automatizovaná kontrola bankovních účtů při zadávání plateb
• Pravidelný monitoring statusu nespolehlivého plátce u klíčových dodavatelů
• Schvalovací proces pro platby novým nebo rizikovým dodavatelům
• Dokumentace provedených kontrol pro případné dokazování vynaložení maximálního úsilí

4. Využití institutu zvláštního způsobu zajištění daně

V případě pochybností o dodavateli lze využít institut zvláštního způsobu zajištění daně podle § 109a ZDPH. Odběratel může uhradit DPH přímo na účet správce daně a dodavateli zaplatit pouze základ daně.

Praktický tip: Při využití tohoto institutu je nutné správně identifikovat platbu. Doporučujeme použít jako variabilní symbol DIČ dodavatele a do zprávy pro příjemce uvést číslo faktury.

Praktický příklad aplikace ručení

Situace:

Společnost ABC, s.r.o. (plátce DPH) nakoupila zboží od společnosti XYZ, a.s. (plátce DPH) v hodnotě 100 000 Kč + 21 000 Kč DPH. Společnost XYZ, a.s. požádala o úhradu na bankovní účet, který není zveřejněn v registru plátců.

Řešení:

1. Společnost ABC, s.r.o. by měla odmítnout platbu na nezveřejněný účet a požádat o sdělení zveřejněného účtu.

2. Pokud XYZ, a.s. trvá na platbě na nezveřejněný účet, má ABC, s.r.o. tyto možnosti:

• Uhradit pouze základ daně (100 000 Kč) na nezveřejněný účet a DPH (21 000 Kč) zaplatit přímo správci daně dle § 109a ZDPH
• Uhradit celou částku na zveřejněný účet jiné banky, pokud jej XYZ, a.s. má
• Odmítnout obchod a hledat jiného dodavatele

Důsledky špatného rozhodnutí: 

Pokud ABC, s.r.o. uhradí celou částku včetně DPH na nezveřejněný účet a XYZ, a .s. následně neodvede DPH, správce daně může vyzvat ABC, s.r.o. k úhradě 21 000 Kč jako ručitele.

Závěr

Novela zákona o DPH účinná od 1.1.2025 významně rozšiřuje institut ručení za nezaplacenou daň a zvyšuje rizika pro odběratele. Pro účetní a daňové poradce je klíčové implementovat preventivní opatření, která minimalizují riziko ručení, a důsledně ověřovat obchodní partnery.

Zároveň je třeba sledovat aktuální judikaturu v této oblasti, která může přinést další výkladová upřesnění. Institut ručení za nezaplacenou daň se stává významným nástrojem v boji proti daňovým únikům, ale pro poctivé plátce představuje zvýšené administrativní nároky a potenciální rizika.

Ukázka video semináře