Zdravotní a sociální pojištění 2025-2026: Přehled změn a povinností

článek vznikl na základě video semináře: Zdravotní a sociální pojištění v roce 2025 a 2026, Lektorka: Kateřina Porubanová | celý video seminář zde | ukázka video semináře na konci článku |

Změny v sazbách a vyměřovacích základech

Zdravotní pojištění

Dle § 2 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, činí výše pojistného 13,5 % z vyměřovacího základu za rozhodné období. Z toho zaměstnanec hradí 4,5 % a zaměstnavatel 9 %.

Pro OSVČ na hlavní činnost je minimální měsíční záloha pro rok 2025 stanovena na 3 143 Kč, což vychází z § 3a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., kde je minimální vyměřovací základ definován jako 50 % průměrné mzdy. Pro rok 2026 se tato záloha zvyšuje na 3 306 Kč.

Sociální pojištění

Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení, činí sazba pojistného u zaměstnavatelů 24,8 % z vyměřovacího základu.

Pro OSVČ na hlavní činnost je minimální měsíční záloha pro rok 2025 stanovena na 4 759 Kč. Pro rok 2026 dochází k navýšení na 5 720 Kč, jak vyplývá z § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., kde je minimální vyměřovací základ OSVČ stanoven jako 25 % průměrné mzdy násobené koeficientem 1,0.

Pro OSVČ na vedlejší činnost činí minimální záloha na sociální pojištění 1 496 Kč v roce 2025 a 1 574 Kč v roce 2026.

Speciální sazby pro vybrané profese

Podle § 7 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona č. 589/1992 Sb. činí sazba pojistného u zaměstnavatelů zaměstnávajících zdravotnické záchranáře nebo členy jednotky hasičského záchranného sboru podniku 28,8 % v roce 2025 a 29,8 % v roce 2026.

Elektronizace komunikace s úřady

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ)

Od 1. ledna 2026 dochází k zavedení JMHZ dle zákona č. 323/2025 Sb., které sjednotí dosavadní povinné měsíční výkazy.

Do 31. prosince 2025 platí stávající povinnosti:

1. Podle § 9 odst. 2 zákona č. 589/1992 Sb. je zaměstnavatel povinen zasílat „Přehled o výši pojistného“ na ČSSZ měsíčně do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

2. Dle § 94 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, je zaměstnavatel povinen hlásit nástup a ukončení zaměstnání do 8 dnů od změny.

3. V souladu s § 39 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, musí zaměstnavatel odevzdávat „Evidenční list důchodového pojištění“ do 30. dubna následujícího roku nebo do 30 dnů od ukončení pracovního poměru.

Pojištění u dohod a souběžných zaměstnání

Dohoda o provedení práce (DPP)

Podle § 7a zákona č. 187/2006 Sb. a § 5 písm. a) bod 4 zákona č. 48/1997 Sb. zakládá účast na pojištění až při překročení limitu 11 499 Kč v roce 2025. Od 1.1.2026 se tento limit zvyšuje na 11 999 Kč.

Důležitá upozornění vyplývající z § 8 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb.:

• V rámci jednoho zaměstnavatele se příjmy z dohod sčítají
• Podle § 77 odst. 2 zákoníku práce vzniká z dohod nárok na dovolenou
• Dle § 75 zákoníku práce lze na jednu DPP odpracovat maximálně 300 hodin ročně

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

Podle § 7a zákona č. 187/2006 Sb. a § 5 písm. a) bod 3 zákona č. 48/1997 Sb. zakládá účast na pojištění, pokud příjem přesáhne 4 499 Kč měsíčně. Tato částka zůstává stejná i pro rok 2026.

Souběh zaměstnání

Podle § 10 zákona č. 592/1992 Sb. a § 14 zákona č. 589/1992 Sb. se v případě více zaměstnání u různých zaměstnavatelů odvádí pojistné z každého zaměstnání zvlášť až do dosažení maximálního vyměřovacího základu.

Výjimky z placení pojistného na zdravotní pojištění

Podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. se minimální vyměřovací základ nevztahuje na osoby, které:

1. Celodenně osobně a řádně pečují o jedno dítě do 7 let věku

2. Celodenně osobně a řádně pečují o dvě děti do 15 let věku (pozor, tato možnost zaniká od 1.1.2026)

3. Jsou osobami s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením

4. Dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod

5. Jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně

Pracující důchodci – slevy na pojistném

Od 1.1.2025 byla dle § 7e zákona č. 589/1992 Sb. zavedena sleva na pojistném pro pracující důchodce ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. Pro uplatnění této slevy je nutné:

1. Doložit rozhodnutí o přiznání starobního důchodu

2. Předložit čestné prohlášení o pobírání důchodu v plné výši

U OSVČ, která splní podmínky, činí sazba pojistného po slevě 22,7 % místo standardních 29,2 % dle § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 589/1992 Sb.

Elektronická komunikace se zdravotními pojišťovnami

Pro přihlášení, odhlášení a hlášení změn u zaměstnanců se používá „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ ve formátu PDF, které se dle § 10 zákona č. 48/1997 Sb. zasílá do 8 dnů od změny.

Podle § 24 zákona č. 592/1992 Sb. je zaměstnavatel povinen měsíčně zasílat „Přehled o platbě pojistného“ do 20. dne následujícího měsíce.

Evidenční listy důchodového pojištění (ELDP)

V souladu s § 39 zákona č. 582/1991 Sb. je zaměstnavatel povinen vést evidenční listy důchodového pojištění a předkládat je ČSSZ:

1. Při skončení účasti na důchodovém pojištění do 30 dnů

2. Při trvajícím pracovním poměru za kalendářní rok do 30. dubna následujícího roku

3. Na vyžádání orgánu sociálního zabezpečení do 30 dnů

Nejčastější chyby v praxi a jak se jim vyhnout

1. Nesprávné určení vyměřovacího základu

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb. je vyměřovacím základem úhrn příjmů ze závislé činnosti. Častou chybou je nezahrnutí některých složek mzdy nebo naopak zahrnutí příjmů, které se do vyměřovacího základu nezapočítávají podle § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. (např. náhrada škody).

2. Chybné posouzení souběhů zaměstnání

Při více pracovních poměrech je třeba správně vyhodnotit povinnosti v jednotlivých vztazích. Podle § 10 zákona č. 592/1992 Sb. se pojistné odvádí z každého zaměstnání zvlášť.

3. Opomenutí výjimek z placení pojistného

Podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. existují výjimky z povinnosti odvádět pojistné z minimálního vyměřovacího základu. Jejich neznalost může vést k zbytečným nákladům.

4. Nedodržení lhůt pro ohlašovací povinnosti

Dle § 10 zákona č. 48/1997 Sb. a § 94 zákona č. 187/2006 Sb. je nutné dodržovat lhůty pro hlášení změn (zpravidla 8 dnů). Pozdní nahlášení může vést k sankcím.

5. Chybějící elektronické potvrzení o přijetí

Podle § 61 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb. je důležité uchovávat potvrzení o elektronickém podání jako důkaz o splnění ohlašovací povinnosti.

Připravte se na rok 2026

S přechodem na Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů v roce 2026 je vhodné začít s přípravami již nyní:

1. Zkontrolujte kompatibilitu vašich účetních a personálních systémů s novým formátem elektronického podání.

2. Připravte se na změnu limitů pro DPP (11 999 Kč) a upravte své interní procesy.

3. Upozorněte zaměstnance, kteří jsou státními pojištěnci kvůli péči o dvě děti do 15 let, že tato výjimka v roce 2026 končí.

4. Aktualizujte své interní směrnice o nové sazby pojistného a vyměřovací základy.

Správné nastavení procesů v oblasti zdravotního a sociálního pojištění je klíčové pro bezproblémový chod vaší firmy i podnikání. Pravidelná kontrola aktuální legislativy a včasná implementace změn vám ušetří mnoho problémů a potenciálních pokut.

Tato informace vychází z platné legislativy k listopadu 2025, nejedná se však o daňové poradenství ve smyslu zákona.

Ukázka video semináře