Účetní závěrka 2025 a legislativní změny pro rok 2026: Na co se připravit

článek vznikl na základě video semináře: Účetní závěrka 2025, novinky 2026, Lektorka: Květoslava Novotná | celý video seminář zde | ukázka video semináře na konci článku |

Rok 2025 přináší významné změny v účetní a daňové legislativě, které mají dopad jak na uzavírání účetního období 2025, tak na přípravu na rok 2026. Novela zákona o účetnictví č. 316/2025 Sb. společně s dalšími legislativními změnami vytváří nový rámec pro kategorizaci účetních jednotek, povinný audit i další oblasti účetní praxe.

Kategorizace účetních jednotek – nové limity

Pro účetní závěrku za rok 2025 je klíčové správně vyhodnotit kategorii účetní jednotky podle § 1b zákona o účetnictví. V praxi se pro vyhodnocení kategorie pro rok 2025 testují dvě po sobě jdoucí účetní období (2023 a 2024), přičemž rok 2023 se posuzuje podle původních limitů a rok 2024 již podle navýšených limitů.

Nové limity pro kategorizaci účetních jednotek podle § 1b zákona o účetnictví jsou:

Mikro účetní jednotka – nepřekračuje alespoň 2 z těchto hodnot:

• Aktiva celkem: 11 000 000 Kč (dříve 9 000 000 Kč)
• Roční úhrn čistého obratu: 22 000 000 Kč (dříve 18 000 000 Kč)
• Průměrný počet zaměstnanců: 10 (beze změny)

Malá účetní jednotka – není mikro účetní jednotkou a nepřekračuje alespoň 2 z těchto hodnot:

• Aktiva celkem: 120 000 000 Kč (dříve 100 000 000 Kč)
• Roční úhrn čistého obratu: 240 000 000 Kč (dříve 200 000 000 Kč)
• Průměrný počet zaměstnanců: 50 (beze změny)

Střední účetní jednotka – není mikro ani malou účetní jednotkou a nepřekračuje alespoň 2 z těchto hodnot:

• Aktiva celkem: 600 000 000 Kč (dříve 500 000 000 Kč)
• Roční úhrn čistého obratu: 1 200 000 000 Kč (dříve 1 000 000 000 Kč)
• Průměrný počet zaměstnanců: 250 (beze změny)

Velká účetní jednotka – překračuje alespoň 2 hodnoty stanovené pro střední účetní jednotku, nebo je subjektem veřejného zájmu či vybranou účetní jednotkou.

Povinný audit účetní závěrky – jak to bude od 2026

U účetní závěrky za rok 2025 se postupuje podle dosavadní právní úpravy (účetní období započaté před účinností novely se posuzují podle předchozího znění zákona).

Od účetních období započatých od 1. 1. 2026 platí zjednodušení: povinnost ověření účetní závěrky auditorem vyplývá ze zákona o účetnictví zejména pro velké a střední účetní jednotky. U ostatních účetních jednotek může povinnost auditu vzniknout tehdy, stanoví-li ji zvláštní právní předpis (např. podle specifických regulací daného subjektu).

Zpráva o udržitelnosti – koho se týká

Povinnost vyhotovit zprávu o udržitelnosti vzniká účetním jednotkám, které jsou (zjednodušeně) subjektem veřejného zájmu, současně splňují kritéria velké účetní jednotky a k rozvahovému dni překročí průměrný počet 1000 zaměstnanců. Zpráva o udržitelnosti podléhá ověření auditorem.

Podle přechodných ustanovení se tato úprava použije pro účetní období započatá od 1. 1. 2025.

Zákon současně stanoví i výjimky z povinnosti (např. pro vybrané typy institucí).

Příprava na účetní závěrku 2025

Při přípravě účetní závěrky za rok 2025 je vhodné věnovat pozornost následujícím oblastem:

Inventarizace majetku a závazků

Inventarizace je klíčovým procesem pro zajištění věrného a poctivého obrazu účetnictví. Podle § 29 a § 30 zákona o účetnictví je nutné provést inventarizaci veškerého majetku a závazků. Inventurní soupisy musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti a musí být řádně podepsány odpovědnými osobami.

Důležité je správné vypořádání inventarizačních rozdílů v souladu s § 30 odst. 6 zákona o účetnictví. Manka a přebytky lze vzájemně vyrovnávat pouze tehdy, vznikly-li ve stejném inventarizačním období prokazatelně neúmyslnou záměnou jednotlivých druhů.

Opravné položky k pohledávkám

U účetních opravných položek platí povinnost dodržet zásadu věrného a poctivého obrazu podle § 7 zákona o účetnictví. Účetní jednotka by měla mít stanovenu vnitřní směrnici pro tvorbu a rozpouštění opravných položek.

U daňových opravných položek je vhodné upozornit i na změny účinné od 1. 1. 2026 (zákon č. 360/2025 Sb.), které zvyšují limit pro některé zákonné opravné položky (typicky u „malých pohledávek“) z 30 000 Kč na 50 000 Kč.

Tvorba a čerpání rezerv

Při tvorbě a čerpání rezerv je nutné rozlišovat mezi účetními a daňovými rezervami. Daňově uznatelné rezervy se řídí zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů. U rezervy na opravy hmotného majetku je nutné prostředky ukládat na samostatný účet v bance, který je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv.

Časové rozlišení nákladů a výnosů

Podle § 3 odst. 1 zákona o účetnictví účtují účetní jednotky o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. O veškerých nákladech a výnosech se účtuje bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.

Výjimky z povinnosti časového rozlišení jsou možné u pravidelně se opakujících a nevýznamných položek, pokud tím není dotčen účel časového rozlišení a účetní jednotka tím prokazatelně nesleduje záměrné upravování výsledku hospodaření.

Odpisy dlouhodobého majetku

Daňové odpisy v roce 2025 doporučujeme ověřit podle konkrétního typu majetku a aktuálního znění zákona o daních z příjmů. Specifické režimy (např. mimořádné odpisy) se nevážou plošně na veškerý hmotný majetek, ale na vymezené případy.

Pro bezemisní vozidla pořízená v roce 2025 lze využít mimořádné odpisy podle § 30a zákona o daních z příjmů, kdy v prvním roce lze odepsat 60 % vstupní ceny a ve druhém roce zbývajících 40 % vstupní ceny.

Účetní odpisy by měly odrážet skutečné opotřebení majetku v souladu s § 56 vyhlášky č. 500/2002 Sb. a účetní jednotka by měla mít zpracován odpisový plán.

Legislativní novinky pro rok 2026

Novela zákona o účetnictví

Zákon č. 316/2025 Sb. přináší kromě změn v kategorizaci účetních jednotek a povinném auditu také další významné změny:

1. Změny v rozsahu a způsobu sestavování účetní závěrky – § 18 a § 19 zákona o účetnictví stanoví, že mikro a malé účetní jednotky, které nemají povinnost auditu, nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty ve sbírce listin.

2. Nové požadavky na přílohu k účetní závěrce – obsah přílohy se liší dle kategorie účetní jednotky:

   – Mikro a malé bez auditu: § 39 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

   – Mikro a malé s auditem: § 39 a § 39a vyhlášky č. 500/2002 Sb.

   – Střední: § 39 a § 39b vyhlášky č. 500/2002 Sb.

   – Velké: § 39, § 39b a § 39c vyhlášky č. 500/2002 Sb.

3. Příprava na nový zákon o účetnictví – Ministerstvo financí ČR připravuje komplexní reformu účetní legislativy. Nejbližší možné datum účinnosti je podle komunikace MF ČR 1. 1. 2027, ale legislativní proces může tento termín posunout. Nový zákon by měl posílit výkaznictví nad samotným účtováním a zvýšit mezinárodní srovnatelnost účetních informací.

Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) v roce 2026 – praktická časová osa

Zákon o JMHZ nabývá účinnosti od 1. 1. 2026, avšak klíčové povinnosti se v praxi rozbíhají od 1. 4. 2026.

Za měsíce leden až březen 2026 je zaměstnavatel povinen podat JMHZ zpětně v období od 1. 4. 2026 do 30. 6. 2026 (za každý měsíc samostatně).

Standardní měsíční režim pak začíná hlášením za duben 2026, které se podává v obvyklé lhůtě do 20. dne následujícího měsíce (tedy do 20. 5. 2026).

Změny v zákoně o daních z příjmů

Zákon č. 360/2025 Sb. přináší změny účinné od 1. 1. 2026. Pro praxi je podstatné zejména zvýšení limitu pro některé zákonné opravné položky („malé pohledávky“) z 30 000 Kč na 50 000 Kč.

Závěr a doporučení

Pro úspěšné zvládnutí účetní závěrky 2025 a přípravu na legislativní změny v roce 2026 doporučujeme:

• 1. Správně určit kategorii účetní jednotky pro rok 2025 s ohledem na nové limity.
• 2. Ověřit povinnost auditu – pro rok 2025 platí ještě původní pravidla, od roku 2026 dochází k významné změně.
• 3. Připravit se na nové požadavky na přílohu k účetní závěrce podle kategorie účetní jednotky.
• 4. Sledovat implementaci jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) a připravit se na náběh v průběhu roku 2026.
• 5. Konzultovat složitější případy s daňovým poradcem nebo auditorem.